Spisovatelé do knihoven
Asociace spisovatelů a české knihovny společně připravily 6. ročník projektu autorských čtení nazvaný Spisovatelé do knihoven. Princip je jednoduchý, 10 autorů v 10 knihovnách během 10 měsíců. Jinými slovy, v každé jednotlivé knihovně proběhne deset autorských čtení ročně v období od září 2023 do června 2024 a každého autora čeká šňůra deseti knihoven. Cílem projektu je využít širokou síť veřejných knihoven k propagaci současné české literatury a přesvědčit návštěvníky akcí, aby se stali pravidelnými uživateli knihovny a současně čtenáři soudobé české literatury.
Knihovny se dnes stávají komunitními, vzdělávacími a kulturními institucemi. Možností, jak využívat knihovnu, má dnešní čtenář spoustu, a i knihovna má mnoho možností, jak si své čtenáře a uživatele najít. Ale všechny tyto možnosti souvisejí se skutečností, že knihovny stále v první řadě nabízejí literaturu.
Cílem projektu Spisovatelé do knihoven je ukázat rozmanitost a kvality stávající české literatury a zároveň představit knihovny jako otevřené prostory, které chtějí nabízet orientaci v nepřeberném množství titulů na knižním trhu. Také navázání spolupráce mezi autory jako tvůrci literárních hodnot a mezi knihovnami jako těmi, kdo zprostředkovávají čtenářské zážitky. Ve velkém množství klasické literatury a soudobé překladové literatury současná česká literatura obtížněji hledá své publikum. Někdy se také setkáváme s předsudkem, že současná česká literatura za moc nestojí. My jsme naopak přesvědčeni, že je daleko lepší, než jaká je její pověst. Téměř každý návštěvník knihovny zná jména jako Michal Viewegh nebo Kateřina Tučková, ale současná česká literatura je daleko bohatší a vrstevnatější. Přijďte si tedy do knihovny poslechnout ukázky ze současné české literatury, začínáme 14. září 2023 v 18 hod. ve studovně knihovny.
V šestém ročníku se představí tito autoři:
• Miloš Doležal
básník, spisovatel, dokumentarista, badatel a editor. Pracoval jako literární redaktor a dramaturg Českého rozhlasu Praha. Autor a spoluautor řady rozhlasových a televizních dokumentů. Vydal sedm básnických sbírek, několik knih rozhovorů s politickými vězni, napsal monografii o českém mučedníku komunistického režimu P. Josefu Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli (2012), která byla Lidovými novinami vyhlášena jako Kniha roku 2012. Z posledních dosud vydaných knih: jako editor připravil knihu Z. M. Kuděj – Neklidný zadek mě pálí (2017, vyhlášena jako Kniha Vysočiny na havlíčkobrodském knižním veletrhu), jako autor napsal prozaickou knihu Jízda na skle ochcanou strání (2017), soubor dokumentárních povídek z protektorátu Čurda z hlíny (2019) a její dvě pokračování Do posledních sil (2020) a 1945: Léto běsů (2022), a také básnickou sbírku Jana bude brzy trhat lipový květ (2022). Jeho knihy, básně a povídky byly přeloženy do francouzštiny, italštiny, polštiny, němčiny, angličtiny, řečtiny a chorvatštiny. Žije na Vysočině.básník, spisovatel, dokumentarista, badatel, editor
• Marie Šťastná
básnířka. Vystudovala dějiny umění a kulturní dějiny na Ostravské univerzitě. V současné době žije v Praze a živí se výrobou šperků a oděvů. Knižně vydala sbírky básní: Jarním pokrytcům (Unarclub, 1999), Krajina s Ofélií (Knižnice Ortenovy Kutné Hory, 2003, Cena Jiřího Ortena 2004), Akty (Protis, 2006), Interiéry (Host, 2010), Štěstí jistě přijde (2019, Host) a Vtáčení (2022 Odeon). Vítězka Drážďanské ceny lyriky 2010. Publikuje též časopisecky.
• Stanislav Biler
spisovatel, sociolog, novinář. Vyrůstal na slezském venkově, žije v Brně, pracuje pro deník Alarm, kde se zabývá českou politikou, společností, školstvím a jinými traumatickými tématy. V roce 2011 spoluzakládal původně sarkastické hnutí Žít Brno. Napsal knihy Nejlepší kandidát (2017), 111 míst v Brně, která musíte vidět (2020) a Destrukce (2021). Za román Destrukce získal cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
• Vojtěch Vacek
básník. Je jedním z organizátorů mezinárodního festivalu Den poezie a knihovníkem Domu čtení Městské knihovny v Praze. Básně a bajky publikoval v literárních časopisech, novinách a antologiích. Vydal básnické sbírky Schopní jsou ti s chlopní (2015, edice H_aluze) a Měňagon (2021, Pavel Mervart), za který obdržel Cenu Jiřího Ortena. Jeho básně byly přeloženy do několika jazyků. Je členem umělecké skupiny naHajana.
• Jan Němec
básník, spisovatel, novinář, redaktor, dramaturg. Vystudoval religionistiku a sociologii, dnes přednáší na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Je autorem románů Dějiny světla (2013), za který získal Cenu Evropské unie za literaturu, a Možnosti milostného románu (2019), nominovaného na Magnesii Literu. S Petrem Vizinou připravili knihu rozhovorů o současné spiritualitě Znamení neznámého (2021). Naposledy vydal povídkový soubor Liliputin (2022), který se vztahuje k válce na Ukrajině. Jeho knihy byly přeloženy do patnácti jazyků. Je šéfredaktorem měsíčníku Host, pravidelně spolupracuje s týdeníkem Respekt a s Českým rozhlasem.
• Zuzana Kultánová
spisovatelka, publicistka. Vystudovala bohemistiku na Slezské univerzitě v Opavě a následně na Ostravské univerzitě. Za svou knižní prvotinu Augustin Zimmermann byla nominována na cenu Magnesia Litera za objev roku a získala Cenu Jiřího Ortena 2017. Žije v Praze.
• Štěpán Kučera
spisovatel, publicista, textař. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Karlově univerzitě v Praze, pracuje jako redaktor Salonu Práva. Vydal sbírky povídek Tajná kronika Rychlých šípů... a jiné příběhy (Host, 2006), Jidáš byl ufon... a jiné příběhy (Druhé město, 2016) a romány Projekt Gilgameš (Druhé město, 2019; nominace na Magnesii Literu za prózu), Největší lekce dona Quijota (Druhé město, 2021; nominace na Magnesii Literu za prózu) a Gablonz/Jablonec (Druhé město, 2022). Příležitostně působí i jako knižní redaktor a editor, píše také písňové texty pro libereckého písničkáře Karla Pazderu a kapelu NekrmiT.
• Tereza Brdečková
spisovatelka, publicistka, scenáristka. Debutovala roku 1996 kolekcí novel s názvem Listy Markétě a následovaly romány: Šahrazád a král (1999), Učitel dějepisu (2004), Toyen (2005), Slepé mapy (2006), Alhambra (2010), Zrcadlo Serafina (2017). Překládá také poezii. Jejím vlastním básnickým debutem jsou Zlatí kohouti (2022). Z non fiction knih je nejznámější O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha (2022). Tereza vyučuje na FAMU a je scenáristka (seriál Bohéma, film Jiří Trnka: nalezený přítel, dokumentární série Ještě jsem tady). Spolu s Jiřím Dědečkem řídí od roku 2013 rodinné nakladatelství Limonádový Joe zaměřené na odkaz Jiřího Brdečky a na vlastní tvorbu.
• Klára Goldstein
básnířka, publicistka, literární historička. Zabývá se např. českou meziválečnou poezií nebo osobností a tvorbou Pabla Nerudy a její recepcí v československém prostředí. Autorka sbírek Milíře (Weles, 2016), Kenotaf (Host, 2018), Falkenfrau (Host, 2021), za kterou byla nominována na Magnesii Literu, Deště Maierniggu (Odeon, 2022) a monografie Pokus o nekonečného Nerudu (FF UP, 2019). Příležitostně překládá, věnuje se rovněž redaktorské činnosti. Přispívá do internetové odnože časopisu Host, H7O. Časopisecky publikovala např. v Hostu, Tvaru, A2, Welesu, Aluzi, iLeGaLitu, Textech, DR ad. Organizuje literární a literárně-hudební večery. Její básně byly přeloženy do španělštiny, galicijštiny, angličtiny a polštiny
• Jan Spěváček a Aleš Kauer
básníci
Jan Spěváček (1982) pochází ze Žďáru nad Sázavou, nyní žije v Jihlavě. Studoval v Praze a Olomouci. Přes den nejraději pije čaj z Nepálu (naučil to i Kauera). Živí se jako učitel, content creator a text scissorhand. Miluje svoji ženu a své dva syny. Je rád, že se z Jihlavy dosud neodstěhoval Aleš Kauer – Adolescent až na věky! – sleduje, jak mládne až k miminku.
Aleš Kauer (1974) je rodák ze Zábřehu na Moravě, který se usadil s přítelem-hercem Zdeňkem v Jihlavě. Zde provozuje nakladatelství Adolescent a živí se jako grafik. Když ho zrovna nebolí hlava, pije čaj z Nepálu (naučil ho to Spěváček). Ačkoli se z Jihlavy málem odstěhoval, stále zde zhudebňuje Magory a spol., přičemž odmítá stárnout a chová se přesně jako Benjamin Button.