Knihovna Benešov

Městská knihovna Benešov knihovna pověřená regionální funkcí

Chocerady - Komorní Hrádek

V dnešních Toulkách se vrátíme do Chocerad a projdeme se k zámku Komorní Hrádek.

Z vlakové zastávky vyjdeme k mostu, ten ale nepřejdeme, a pokračujeme po levém břehu Sázavy neznačenou ale dobře udržovanou cestou podél řeky. Občas se nám otvírají průhledy na řeku, zahlédneme i pěkně zrekonstruovaný Vávrův mlýn na protějším břehu. Za můstkem přes hluboce zaříznutý potok s malými kaskádami odbočíme doleva. K nepatrným, v porostu dobře skrytým zbytkům Čajchanova hrádku (též Hrádek nebo Čajchanov) nás pak navede nové značení transparentní barvou. Přejdeme potok a vyšplháme se k jádru jednoduchého dvoudílného hrádku donjonového typu. Jádro i předhradí, obepínal šíjový i boční příkop a val. Hradnímu jádru vévodila velká čtyřhranná obytná věž. Z věže a dalšího opevnění se zachovaly je terénní zbytky. Značka nás pak zavede k předhradí na druhé vyvýšenině ostrožny.  V přední části vidíme zbytky zdiva hradby a předsunuté věžovité brány, kterou se do hradu vcházelo. Ve vnitřní ploše lze rozeznat pozůstatky cisterny.  Hrádek se poprvé připomíná v roce 1318, v roce 1356 se dostal do držení Čejchana z Hrádku, po kterém byl pojmenován. Na počátku 15. století se ho zmocnil rytíř Jan Zoul z Ostředka. Se svou početnou družinou podnikal loupeživé výpravy do širokého okolí, později se zmocnil i blízkého hradu Dubá. Král Václav IV. proto vyslal zemskou hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka, která v roce 1404 hrad dobyla a pobořila. Nebyl již obnoven, poblíž vznikl zanedlouho nový hrad jménem Veselé. Jeho zbytky jsou zachovány ve stavbě dnešního zámku.

Komorní Hr 20

Značka nás pak dovede zpět k původní cestě ke Komornímu Hrádku. Stoupáme kolem zámeckého areálu. Po silnici pak dojdeme ke vstupu do zámeckého areálu. Vpravo přes silnici vidíme lesovnu, domek zahradníka a zámecký park se zahradou.

Komorní Hr 27

Hrad založil vyšehradský purkrabí a konšel Racek Kobyla ze Dvorce. Stavbu povolil král Václav IV. v roce 1412, ale hrad byl nejspíše dostavěn již před tímto datem. Po smrti Racka Kobyly v roce 1416 držela panství vdova Anna z Úlibic. Ta v roce 1422 postoupila hrádek Veselé a panství - poplužni dvory, mlýny, lesy, řeku a vesnici Chocerady, Vráž a Dolince husitskému hejtmanovi Vilémovi Kostkovi z Postupic († 1436). Za poděbradských válek hrad zchátral. V roce 1525 koupil zpustlý hrad a panství Hrádek Jaroslav ze Šelmberka a na Kosti († 1550), který zastával v letech 1525–1549 významný úřad nejvyššího komorníka království Českého. Hrad byl od této doby nazýván Komorní Hrádek. Jaroslav nejspíše také zahájil přestavbu hradu na renesanční zámek, z roku 1525 pochází i most přes řeku Sázavu, který ležel pod hradem na staré zemské cestě. Ta vedla z Prahy přes Říčany směrem na Divišov, Humpolec a dál na Moravu. V roce 1554 zámek koupil Jan mladší z Valdštejna († 1576), který zastával úřad nejvyššího zemského sudího.

Komorní Hr 11

Valdštejnové dokončili v 16. století renesanční přestavbu na reprezentativní zámek. Pozdně renesanční úpravy pokračovaly pravděpodobně i za Adama ml. z Valdštejna, předního zemského úředníka, který postupně zastával funkci nejvyššího sudí, komorníka a purkrabí. Valdštejnové se však v dalších letech o zámek příliš nestarali, prodávali jednotlivé dvory panství. Hrabě František Josef z Valdštejna v roce 1733 prodal zámek hraběti Janu Adolfu z Metsch. Ten ho jako svatební dar věnoval dceři Karolíně Marii provdané za Jana Josefa Khevenhüllera. Věnem tak přešel na rod Khevenhüllerů, jehož členové byli v roce 1763 povýšeni mezi říšská knížata. Celý areál dále prošel manýristickými, barokními i rokokovými úpravami. Dnešní podobu dostal po úpravách v 19.století.K panství patřily v Choceradech knížecí cihelna, most, dvůr Obora se sýpkou, zvířecí obora, panský mlýn, knížecí vinopalna (v místech hotelu Ostende), původní zájezdní knížecí hostinec (sokolovna), knížecí špitál (stará škola) a rybník na návsi.

Komorní Hr 08

Jako rodové sídlo sloužil zámek až do roku 1945. Po válce byl německému rodu Khevenhüller-Metsch zabaven a převzala ho armáda. Krátký čas sloužil jako ozdravovna válečných letců, kteří se vrátili ze zahraničí. Pak zde pod různými názvy sídlilo výcvikové a školicí středisko. Současným provozovatelem státního zámku je Ministerstvo obrany ČR. Je školícím a společenským centrem s názvem Agentura profesního rozvoje a podpory aktivit (APRPA). Pro veřejnost se ale zámek zpřístupňuje pouze jednou ročně v září v Den evropského dědictví. Prohlídka je zdarma. Pro návštěvníky je zároveň od 10 do 17 hodin připraven bohatý program. Součástí je i ukázka vojenské výzbroje a techniky elitních útvarů Armády ČR, přelet vojenské letecké techniky, vystoupení Vojenského uměleckého souboru Ondráš, pro děti je připraven dětský koutek se skákacím hradem, zajištěno je občerstvení. Prohlídka zámku je doporučena rezervovat na bráně zámku ihned po příjezdu, zájem je totiž velký. Obnovené zámecké interiéry mají bohatou barokní štukovou výzdobu a nástěnné a stropní malby. Ty byly poškozeny necitlivými zásahy při úpravách prostor pro potřeby armády. Zvláště necitlivé bylo zničení interiéru zámecké kaple v padesátých letech. Její historické zařízení bylo spáleno, dlažba i s náhrobním kamenem překryta škvárobetonovou podlahou. Až v roce 1985 byla zahájena zásadní oprava celého areálu. V letech 1989 až 1997 restaurovány malby a štuková výzdoba. Dalšími významnými zásahy byly obnova věže v roce 2000 zničené požárem v roce 1900, a obnova a poté znovuvysvěcení zámecké kaple pražským arcibiskupem Dominikem Dukou v roce 2012.

Komorní Hr 10

Původní hrad byl nejméně dvoudílný. Hradní jádro mělo čtvrtkruhový půdorys a na jižní a západní straně je chránil později zaniklý příkop. Po pozdně gotických úpravách byl po polovině 16. století přestavěn na ranně renesanční zámek. Ten byl kolem roku 1580 rozšířen na čtřkřídlé velmožské sídlo. K němu byl v 17. století přistavěn nový zámek. Starší budova je dvoupatrová, čtyřkřídlá budova kolem kosočtverečného dvora. Stěny mají renesanční sgrafitovou výzdobu, v severním křídle se nachází rokoková kaple svaté Trojice, v současné době z roku 1758. K západní straně přiléhá rozsáhlá trojkřídlá novostavba ze 17. století s hladkou fasádou, s věží v západním křídle nad vjezdem a uvnitř s velkým sálem. Kolem zámku je anglický park. Dochovalo se gotické zdivo z druhého desetiletí 15. století. Zdivo ze stejné doby se částečně dochovalo i v severním křídle, zatímco podoba východní strany byla zcela změněna při renesanční přestavbě. Na severovýchodní straně jádra stávala drobná čtverhranná věž.

Komorní Hr 13

Ve hmotě zámku se zachovaly zbytky původního hradu, výrazná pozdně gotická a renesanční přestavba. Sestává ze dvou různorodých částí. Starší, je čtyřkřídlá dvoupatrová, nepravidelného půdorysu, vzniklá přestavbou ještě starší stavby. Nachází se v ní zámecká kaple Nejsvětější Trojice, jejíž rokoková úprava pochází z roku 1758. Druhá mladší část zámku má pravidelnou skladbou všech tří křídel s věží nad vjezdem. Hlavní sál v této části byl upraven v roce 1806. K určitým úpravám mohlo dojít za posledních Valdštejnů ve 2. nebo 3. desetiletí 18. století. Část architektonických prvků nové části zámku totiž připomíná tvorbu Františka Maxmiliána Kaňky. Součástí zámeckého areálu jsou dále pozůstatky opevnění, původní sklepy, pivovar, špýchar, kovárna, purkrabství, bývalý zájezdní hostinec (lesovna) s konírnou, zámecká zahrada a park s kašnami, grottou, loretou, dům zahradníka, ohradní zdí i další menší stavby. Ze zástavby předhradí se dochovala část obvodové hradby na jižní straně a archeologicky zjištěné pozůstatky dvou budov, mezi kterými vedla přístupová cesta k jádru. V době pozdní gotiky bylo opevnění předhradí posíleno mohutnou štítovou zdí na východní straně s dochovanou dělostřeleckou kobkou. V jihovýchodním nároží stávala pravděpodobně bateriová věž. 

Komorní Hr 23

Po silnici se vrátíme k rozcestí na okraji zámeckého areálu, odbočíme doleva kolem zámeckého parku a pokračujeme po silnici k zajímavé stavbě hrobky, původně Loretánské kaple.Dala ji v roce 1765 postavit Marie Karolína hraběnka z Khevenhüller. V roce 1766 byla kaple vysvěcena, každoročně třetí neděli po Velikonocích se konala pouť k Sedmibolestné Panně Marii. Po josefínských reformách roku 1787 však byla kaple zrušena a dřevěná mariánská soška přenesena do kostela ve Vranově. Budova pak sloužila jako skladiště hajného. Další kněžna Antonie Khevenhüllern-Metsch plánovala kapli obnovit jako poutní místo. V roce 1870 však zemřela. Příbuzní nechali kapli novorenesančně přestavit a kněžniny ostatky do ní uložit. Po červené turistické značce doleva pak scházíme lesem. Poslední krátká část cesty vede po úzké silnici. Je třeba dávat pozor při  projíždění vozidel. Míjíme bohužel neudržovanou ale zajímavou kapličku čtrnácti pomocníků. Této stavbě i mnoha dalším zajímavostem Chocerad jsme se věnovali v jiných Toulkách. Dnešní procházku tedy můžeme spojit i s procházkou po vesnici. Zakončíme ji na vlakové zastávce. Popsaná trasa měří asi 4 km, terén je místy náročnější. Větší část vede lesem, na své si tak mohou přijít i houbaři.

Komorní Hr 14

 

Mapa výletu:

 mapa Chocerady Komorní Hrádek

Použité zdroje:

wikipedie.cs

www.hrady.cz

www.pamatkovykatalog

Durdík, Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha. Libri, 1999

mapy.cz

Výlet ve fotografiích: